+420 731 604 135
Vinařství Martin Bogar
v Blatnici pod Svatým Antonínkem
Naše vinařství navazuje na staletou tradici pěstování vinné révy a výroby vína v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Tradiční víno z Moravy, při jehož produkci respektujeme postupy našich předků, pochází z místních vinohradů „Kamenice“ a „Stará Hora“, situovaných na jižních svazích kopce Svatého Antonína.
Pinot Blanc 2018
- obsah kyselin 7 g/l
- obsah alkoholu 13 % obj.
- cukernatost při sklizni 26°NM
- viniční trať: Kamenice
Naše nejhodnotnější víno s harmonicky vyváženým extraktem, mineralitou a kyselinkou. Vůně je velmi výrazná, květnatá s oříškem a chlebovou kůrkou. Robustní nasládlá chuť v kombinaci s příjemnou kyselinkou s dochutí červeného pomeranče Vám bude skvělým společníkem při výjimečných okamžicích.
Pinot Noir 2019
- obsah kyselin 5 g/l
- obsah alkoholu 14 % obj.
- cukernatost při sklizni 26°NM
- viniční trať: Kamenice
Rulanda modrá je právem označována jako královna červených vín. Toto naše víno je sytě rubínové barvy, v buketu dominuje fialka a červené ovoce. Chuť je hladká, smetanová s trpčím dozvukem po plané trnce.
Současné způsoby vinaření
Intenzivní vinaření.
Některá levná vína jsou produkována intenzivním způsobem. Vinohradník má možnost řezem ovlivňovat velikost úrody a zde výnosy mohou dosahovat 10-15 kg hroznů na hlavu (hlava = vinný keř). Dostatek slunečního svitu, umělá závlaha a hnojiva umožní jejich dozrání, ale kořeny při takovém množství úrody nejsou schopny dodat potřebnou zásobu minerálů. Hrozny jsou tak méně kvalitní a vínu chybí extraktní látky. Intenzivní odčerpávání živin z půdy omezuje životnost takových vinohradů na zhruba dvacet let a pak hynou. Zůstává vyčerpaná krajina se zasolenou půdou od závlah a hnojiv. Vinohrady se pak založí o kousek dál.
Extenzivní vinaření.
Tento způsob udržování kulturní krajiny je tradiční v našich zemích (také třeba ve Francii). Je ověřeno praxí, že zdravý keř dokáže dát nejkvalitnější úrodu jen tehdy, když nevyživuje víc než 3 kg hroznů. U takto obhospodařovaného vinohradu pak nebývají výjimkou staré, i stoleté hlavy. Jejich kořeny dosahují velkých hloubek a obohacují naše víno minerály ve velké koncentraci. Vína z takových vinic jsou kořenitá, s bohatým buketem a plnou chutí.
Když si uvědomíme, že bývají i roky neúrodné nebo část úrody poničí plísně či jiné přírodní vlivy, často pak u nás nebývá výnos ani půl kg hroznů z hlavy. Ovšem množství práce, které vinohrad vyžaduje, ani v takovém roce nesmí být o nic menší, protože vinné keře rodí jen na dvouletém dřevě a práce vinaře se tak odrazí na úrodě v příštím roce! Třebaže extenzivní vinařství nemůže cenově konkurovat intenzivnímu, naše tradiční metoda nabízí neuniformní vína s osobitým charakterem typickým pro jejich kraj.
Blatnice pod Svatým Antonínkem
Tyto vinné trati se u nás řadí bezkonkurenčně k nejlepším. Je to dáno jednak ideálním složením půdy, která je mimořádně vhodná pro pěstování vinné révy, a rovněž i jejich jedinečnou polohou, a tudíž plodí vysoce kvalitní hrozny.
Kopec Svatý Antonínek je posledním výběžkem Bílých Karpat a jeho jižní svahy se otevírají do široké roviny kolem řeky Moravy. Díky vhodnému reliéfu krajiny se zde stýkají dva proudy teplých fénových jižních větrů, narážejících do svahů s vinicemi a vytvářejících tak ideální mikroklima ke zrání hroznů.
Osada na místě dnešní Blatnice pod Sv. Antonínkem byla založena v polovině 11. století. O dvě století později se stala již významným vinařským střediskem a tradiční víno z Moravy z Blatnice se vozilo až na knížecí dvůr do Prahy. Z ústní tradice a písemných dokladů lze usuzovat na dávný původ místních sklepů. V době předbělohorské vlastnila vinici v Blatnici rodina Jana Ámose Komenského, listiny ze 17. století potvrzují sklepy bohatých měšťanů z Uherského Brodu a Uherského Hradiště. V roce 1880 kníže Jan II. z Lichtensteinu získal za blatnické víno na mezinárodní výstavě vín v Paříži zlatou medaili.
Konzumace vína
Víno se nikdy nepije z plné sklenice. Člověk se tak marnotratně okrádá o požitek z nádhery vůní, které se z vína uvolňují. Vinná sklenice by měla být kotlovitého tvaru, nahoře mírně zúžená. Víno naléváme maximálně do jedné třetiny obsahu sklenice, zbytek prostoru je nutný ponechat pro rozvinutí buketu. Víno ve sklenici je vzácný ušlechtilý nápoj, proto by se při jeho pití nemělo spěchat, mělo by se pomalu vychutnávat. Toto celé seznamování se děje nenápadně, kultivovaně a s respektem.
Mnoho lidí získá zkušenost s vínem obsahujícím přidané chemické látky. Tyto přípravky jsou vínu nepřirozené, ale jsou do vína přidány pro jeho zkrášlení a stabilitu. Právě tato přidaná chemie často způsobuje zdravotní potíže jako je pálení žáhy, bolest hlavy, zčervenání pokožky a podobně. Proto někteří citliví konzumenti raději na víno zanevřou.
Víno patří mezi nejhygieničtější nápoje, protože vinné kvasinky spolehlivě ničí jakoukoli konkurenci jiných bakterií. Svým složením a obsahem stopových prvků, které jsou čerpány kořeny révy až z hloubky přes třicet metrů, je velmi vhodné jak pro zdraví těla, tak pro obveselení lidské mysli.